Historie Vily Elis

Historie Vily Elis

Jméno rakouské císařovny Alžběty (1837 - 1898), oné krásné a tajemné Sissi, nesla do roku 1945 nejen ulice, na níž vila stála: Elisabethstrasse, ale též nedaleká městská nemocnice postavená v r. 1891. Císařovna byla známou donátorkou a na stavbu nemocnice přispěla podstatnou částí potřebného finančního obnosu. Její charitativní aktivity  zasahovaly do všech zemí tehdejší monarchie. Elisabethstrasse se rodila postupně, největší stavební boom nastal po otevření železniční tratě v roce 1888. Nejstarší vila ale byla postavena již roku 1860 (dnes sídlo Československé církve husitské). Od konce 80. let 19. století se stala vyhledávanou lokalitou rodinných vil frývaldovské (tehdejší název jeseníku Freiwaldau) smetánky. Tvořila určitý protipól tzv. Frývaldovského West-Endu, vilové čtvrti kolem dnešní Horovy ulice na druhém konci města, kde stavěli především majitelé a společníci věhlasné textilní firmy Regenhart && Raymanna.

Autorem návrhu ke stavbě současné Vily Elis byl jesenický architekt Rudolf Zelenka. Projekt vznikl patrně v roce 1903, dům byl dokončen roku následujícího, kolaudace proběhla o dva roky později. Plány jsou ovšem dochovány až z roku 1941, kdy proběhly úpravy pro potřeby úřadu tehdejšího majitele vily -  říšských drah.

Stavba je typickou ukázkou pozdního architektonického tvůrčího období Rudolfa Zelenky.

Podle dochovaných materiálů byl od 29.12.1903 majitelem pozemků zapsaných v pozemkové knize pro katastrální území Jeseník město Paul Schindler. Na jeho stavební parcele č. 610 (nově stavební parcela 1788) byl v r. 1904 zapsán dům, který dostal číslo 319. V roce 1910 v domě bydlela pouze rodina Dr. Karla Walthera a dvě samostatně žijící ženy Stefanie Bernt a Emma Tamm. V roce 1914 se majitelem nemovitosti stal Otto Gessler, spolumajitel kamenické firmy Zpracování mramoru a žuly Hugo Gessler a spol. v Písečné.

K další majetkoprávní změně došlo roku 1939. Na základě kupní smlouvy 22.12.1939 se staly majitelem nemovitosti říšské dráhy, takže de facto Německá říše. Není pochyb, že původní majitel byl k prodeji donucen a o osudu jeho rodiny víme pouze to, že někdo z rodiny podal 22.7.1948 návrh na restituci. K té však nedošlo a od 1. března 1949 byla vila v národní správě a od roku 1950 bylo vlastnické právo k nemovitosti převedeno na Československý stát, konkrétně na Československé státní dráhy n.p.

Po válce byla sice vila majetkem československých drah, ale sloužila lékařům jesenické nemocnice, odtud název „Lékařský dům". V době nedávno minulé, do r. 2008, v ní byly ordinace, naposled zde ordinovaly zubní a dětská lékařka.  Od   tohoto  roku  je   vila    v soukromém vlastnictví a prodělala náročnou rekonstrukci.

dle textu Bohumily Tinzové